Dan Lukes wrote (2007/02/28): > bezne dostupne. Jejich pocet se lisi podle typu disku a je to udaj, > ktery obvykle neni verejne zjistitelny, ale patrne je typicky pomerne > velky - mam duvod odhadovat, ze by typicky mohlo jit o vice nez promile > a mene nez procento celkove kapacity disku.
U jednoho 230 GB disku mi smartctl rika, ze je na 87 % s 387 realokovanymi sektory. V tomto pripade by se tedy spis jednalo o promile promili z celkove kapacity disku. Bohuzel ale nemame zadny disk, u ktereho by se dojelo az na nulu, a to ani u doby zivotnosti (vidavam 7 az 15 let), a je otazka, co se stane pak. Zatim se vsechny ostatni disky staly nepouzitelne ponekud drive. > "Specialni utility od vyrobce" neudelaji nic lepsiho a tedy jejich > pouziti vetsinou nic zajimaveho neprinese. No nevim, ale mit v ruce nastroj, ktery slouzi jako oficialni podklad pro reklamace disku, to mi pripada jako velmi podstatny prinos, a to casove i financne. Nebo i obracene - kdyz mi servisni utilita u jednoho disku pise, ze se behem provozu prilis prehral, tak uz predem tusim, ze se nema smysl snazit o reklamaci, ale ze musim udelat opatreni k tomu, aby se situace uz nemohla opakovat (pozor na diskove supliky a spatne vetrane krabice pocitacu - pak je dobre navic alespon sledovat provozni teplotu disku). Vsechny poznamky v textu k proprietarnostem jsou totiz vic nez dulezite, protoze jen servisni utilita vi, jak disk ve skutecnosti funguje a jak vsechny udaje spravne interpretovat. V soucasne dobe postupujeme tak, ze kazdy den nechame delat smart short testy (obdoba quick testu servisnich utilit - kontrola elektroniky a vystavovani hlavicek s ctenim par sektoru a dalsi drobnosti), jednou tydne long testy (navic on-line cteni celeho disku). Pokud ma disk odejit, tak at odejde co nejdrive... Jednou tydne take kompletni smartctl vypisy, aby se dal sledovat vyvoj disku (jestli treba prilis nepribyvaji read a seek error rate a dalsi). Pak podle typu disku a jeho vyrobce pri vyskytu chyby trvalejsiho razu, napr. zminovanych pending sektoru, zkusime nejdriv za plneho provozu nejmene bolestny smart offline test. U nekterych disku to pro jejich opravu staci. V pripade neuspechu je dalsim krokem dlouhy cteci test v servisni utilite. Opet, u nekterych disku to pro opraveni chyb staci. Pokud ani to nezabere, nasleduje celkove obcerstveni disku jeho prepsanim sebou samym a pokud nezabere ani to, nasleduje navrat na zacatek. Nejhure dva pruchody staci pro opravu chyb a rozhodnuti, zda disk i nadale pouzivat (plati hlavne pro disky pod trvalou zatezi). Pro ruzne typy disku je samozrejme mozne na zaklade predchozich zkusenosti postupy upravovat, zejmena vynechanim kroku, u kterych lze ocekavat, ze nepomohou. -- Rudolf Cejka <cejkar at fit.vutbr.cz> http://www.fit.vutbr.cz/~cejkar Brno University of Technology, Faculty of Information Technology Bozetechova 2, 612 66 Brno, Czech Republic -- FreeBSD mailing list (users-l@freebsd.cz) http://www.freebsd.cz/listserv/listinfo/users-l
